I do nejkratších nocí v roce stihnou letos zazářit všechny planety, jako by přes den tvrdě spaly, aby nám mohly přes noc jemně odkrývat svá tajemství... Je to vzácný úkaz, a jako všechno na nebi, ani tento není bez významu.
*
Lehce po půl desáté (jedenácté LČ) zahajuje noční planetární slavnost Pluto, nejtemnější a nejmocnější, jako by uvádělo samu padající noc. Čtvrt hodiny před jedenáctou (půlnocí LČ) vychází Saturn - Strážce všech pořádků a času, v jádru podobně temný jako Pluto. Následováni jsou, čtvrt hodiny před půlnocí (jednou ráno LČ) neuchopitelně mystickým Neptunem (nyní zasněnějším a mystičtějším, než kdy jindy). Jim patří celý večerní čas po západu slunce, který jako by se od doby popůlnoční lišil více než jindy.
O půlnoci vychází královský Jupiter, nyní ohnivou pochodní strážící půlnoční čas, což je nyní až hluboce symbolické (jednu ráno LČ).
S blížícím se rozbřeskem přebírají vládu aktivnější planety, jejichž vůdcem je nyní Jupiter. První vstupuje na scénu železně pevný a průbojný Mars, nyní průbojnější než kdy jindy (půl jedné; půl druhé LČ).
Měsíc spolu s Uranem vycházejí o půl druhé (půl třetí LČ), a nesou s sebou kouzelné vědro životních sil, jichž může být na některé z nás až moc. Společně se světlajícím obzorem od pomalu stoupajícího Slunce vytvářejí kombinaci ne nepodobnou magickým lampičkám skřítků nebo elfů, svítících na nás nejen světlem, ale i samým kypícím životem.
Celý průvod završují ve Slunci se koupající rozmarná Venuše - Jitřenka (pár minut po druhé ráno (třetí LČ), a za ní se spěchá na chviličku ukázat na scénu posel Bohů Merkur (chvilku před třičtvrtě na tři / na čtyři LČ), ve své nejlepší náladě a rozmaru (pozor na něj, šibala, zvlášť, když je v jeho náladě i smyslná Venuše), aby vzápětí hned zmizel, spolu s jeho věrnou družkou Venuší, v záplavě slunečního světla, rozzařujícího se s plnou silou od čtvrté ranní (páté LČ).
A tak nám připraví další, nový den, prostoupený magií noci. Snad nás ani to Slunce pak tolik nespálí :-)
* * *
