Už víc jak rok se na individuální i celospolečenské úrovni porůznu vypořádáváme s něčím, co se, myslím, vryje do vědomí lidí na hodně dlouhou dobu. Pandemie "netopýří chřipky" sem spadla jako kometa a překvapila lidi jak blesk z čistého nebe.
Zdá se, že díky ní na povrch vyplavala spousta věcí.
Některé jen tak mimochodem, jako když vítr odfouká listí z náhrobku a odkryje vám jméno na něm napsané...
Jiné věci přicházejí do vědomí lidí skoro až násilně, nuceně, tím, jak se na nás ze všech stran valí rozbouřená řeka informací, slov, pocitů...
A na jiné přicházíme až po delší době, například díky tiché práci ve vlastním nitru.
O některých z nich bych chtěl v tomto článku pojednat. Celé dění kolem toho má hodně vrstev, zaměřím se jen na některé, časem třeba i na ty další, skrytější...
